Odběr vzorku 3: získání vzorku stolice od pacienta s průjmem

author
10 minutes, 9 seconds Read

Tento článek, třetí ze čtyřdílného seriálu, popisuje postup odběru vzorku stolice od pacienta s průjmem

Citace: Shepherd E (2017) Odběr vzorku 3: vzorek stolice od pacienta s průjmem. Nursing Times ; 113: 8, 27-29.

Autor: MUDr: Eileen Shepherd je klinickou redaktorkou časopisu Nursing Times.

  • Tento článek byl dvojitě zaslepeně recenzován
  • Přejděte dolů a přečtěte si článek nebo si stáhněte PDF pro tisk zde
  • Klikněte zde pro zobrazení dalších článků z této série

Úvod

Získání vzorku zahrnuje odběr tkání nebo tekutin pro laboratorní analýzu nebo vyšetření v blízkosti pacienta, a může být prvním krokem při stanovení diagnózy a léčby (Dougherty a Lister, 2015). Vzorky musí být odebrány ve správný čas za použití správné techniky a vybavení a musí být včas doručeny do laboratoře (Dougherty a Lister, 2015). V rámečku 1 jsou připomenuty obecné zásady odběru vzorků, které byly podrobněji probrány v části 1 (Shepherd, 2017).

Rámeček 1. Zásady odběru vzorků

Vzorky musí být:

  • Vhodný pro klinický obraz pacienta
  • Odběr ve správný čas
  • Odběr způsobem, který minimalizuje kontaminaci
  • Odběr způsobem, který snižuje zdravotní a bezpečnostní riziko. pro všechny pracovníky, kteří se vzorkem manipulují (včetně laboratorních pracovníků)
  • Odebíráno za použití správného vybavení
  • Přehledně zdokumentováno pomocí příslušných formulářů
  • Vhodně uloženo/přepraveno

Zdroj: Higgins, 2008

Průjem

Průjem je definován jako neobvykle časté vyprazdňování (nejméně třikrát během 24 hodin) s řídkou, vodnatou a nezformovanou stolicí (Public Health England, 2014). Častá formovaná stolice není považována za průjem – konzistence stolice je důležitější než frekvence; pacienti s průjmem si mohou stěžovat také na příznaky, jako jsou křeče v břiše, nevolnost, zvracení a horečka (PHE, 2014). Nadměrná ztráta tekutin může vést k dehydrataci, zejména u kojenců, dětí a starších osob. Objem průjmu by měl být zaznamenáván v rámci bilance tekutin a pacienti s průjmem by měli být pravidelně vyšetřováni, zda nevykazují známky dehydratace.

Příčinu infekčního průjmu je třeba identifikovat, aby mohla být zavedena vhodná léčba a management. To pomáhá zabránit šíření infekce prostřednictvím vhodných opatření pro prevenci infekcí, jako je izolace a dekontaminace prostředí (Dougherty a Lister, 2015).

Při epizodách akutního průjmu by měla být zavedena opatření pro prevenci a kontrolu infekcí, aniž by se čekalo na výsledky vzorku (Department of Health (DH), 2012). Mezi ně patří:

  • Efektivní mytí rukou vodou a mýdlem (alkoholové houbičky na ruce jsou proti Clostridium difficile (C difficile) neúčinné a neměly by se používat při manipulaci s potenciálně infikovanou stolicí) (DH, 2012);
  • Izolace nebo ošetřování v kohortě;
  • Při manipulaci se stolicí používat nesterilní rukavice a zástěry.

Je důležité vysvětlit pacientům a jejich příbuzným veškerá preventivní opatření a informovat je o laboratorních výsledcích. Pro jejich informovanost o důvodech péče a jejich roli v prevenci šíření infekce mohou být užitečné písemné informace (Dougherty a Lister, 2015).

Vzorky stolice

Vzorky stolice se obvykle získávají k mikrobiologickému vyšetření za účelem identifikace patogenních organismů, které způsobují gastrointestinální infekce, jako jsou bakterie, viry a paraziti (Dougherty a Lister, 2015) (rámeček 2).

Rámeček 2. Infekční agens vyžadující vzorek stolice

Bakterie:

  • Salmonella
  • Campylobacter
  • Helicobacter
  • Shigella
  • Escherichia coli
  • Clostridium difficile

Viry:

  • Norovirus
  • Rotovirus

Parazité:

  • Protozoa
  • Tapeworm
  • Entamoeba

Zdroj: Dougherty a Lister, 2015

Indikace pro odběr vzorku trusu jsou uvedeny v rámečku 3.

Rámeček 3. Indikace k odběru vzorku stolice

  • Vyšetření podezření na infekční průjem u pacientů, kteří se soustavně necítí dobře s příznaky průjmu, zvracení, bolesti, hubnutím a horečkou
  • Zjistit příčinu průjmu způsobeného po cestě do zahraničí
  • Zjistit podezření na parazity, jako je tasemnice
  • Vyšetřit průjem spojený s užíváním antibiotik
  • Vyšetřit symptomatické kontakty pacientů s infekcí spojenou s organismy, jako je Escherichia coli 0157, pokud má infekce závažné následky (PHE, 2014)
  • Identifikovat okultní krev ve stolici (to vyžaduje jiný postup)

Zdroj: upraveno podle Dougherty a Lister, 2015

Odebrání vzorku stolice by mělo být zváženo jako součást komplexního ošetřovatelského posouzení a u pacientů s průjmem by měly být posouzeny přidružené příznaky horečky, zvracení a bolesti břicha. Je důležité zaznamenat jakoukoli nedávnou léčbu antibiotiky, cestování do zahraničí nebo obavy z otravy jídlem, které mohou vysvětlit průjem a ovlivnit potřebná laboratorní vyšetření.

Měla by být zaznamenána barva a konzistence stolice a přítomnost krve. Konzistenci stolice lze klasifikovat pomocí standardizovaného systému, jako je Bristol Stool Chart (obr. 1) (Lewis a Heaton, 1997), na kterém je průjem obvykle klasifikován jako stolice typu 6 nebo 7. Při podezření na C difficile (všichni pacienti v nemocnici, komunitní pacienti starší 65 let) by měly být stolice typů 5, 6 a 7 považovány za průjem a odeslány na vyšetření, pokud průjem nelze jednoznačně přičíst základnímu onemocnění, jako je kolitida nebo přeplnění, nebo terapii, jako jsou laxativa nebo enterální výživa (DH, 2012).

Barva stolice může být ovlivněna stravou, ale může také ukazovat na základní zdravotní problém. Například černá stolice se může objevit jako vedlejší účinek perorální léčby železem, ale může také indikovat krvácení z horní části gastrointestinálního traktu.

Navrhuje se zaznamenávat zápach stolice, protože to pomáhá vytvořit klinický obraz stavu (Dougherty a Lister, 2015); například infekce, jako je C difficile, produkují stolici s výrazně odporným zápachem. Schopnost sester identifikovat tuto infekci pouze na základě zápachu však byla zpochybněna (Krishna et al, 2013). Zdravotníci by neměli být nabádáni k záměrnému čichání výkalů, protože by to mohlo zvýšit riziko vdechnutí fekálních organismů.

Vzorky by měly být odebrány do 48 hodin od nástupu příznaků, protože šance na identifikaci patogenu se snižuje, jakmile akutní fáze onemocnění pomine (Dougherty a Lister, 2014). Při podezření na C difficile – zejména u pacientů v nemocnici – by měl být vzorek odebrán při prvních příznacích průjmu a nečekat na další epizody průjmu (DH, 2012). Vzorky by měly být odebrány před předepsáním antimikrobiální léčby (PHE, 2014).

Odběr vzorku stolice

K odběru vzorku stolice by měla být použita čistá technika, aby se zabránilo kontaminaci, která může vést k nevhodné léčbě (Dougherty a Lister, 2015). Někteří pacienti mohou být schopni odebrat vzorek sami, ale je důležité jim jasně vysvětlit postup, zdůraznit nutnost správné hygieny rukou a vysvětlit, jak se vyhnout kontaminaci vzorku. Ačkoli je třeba se pokud možno vyhnout kontaminaci močí, vzorky stolice mohou být v laboratoři zpracovány i v případě přítomnosti moči.

Vybavení

  • Čistá podložka nebo jednorázový přijímač – ujistěte se, že podložka není kontaminována mycím nebo dezinfekčním prostředkem, protože to může ovlivnit výsledky (PHE, 2014);
  • Tácek na přenášení vybavení;
  • Sterilní nádobka na vzorek s integrovanou lžičkou;
  • Nesterilní rukavice;
  • Předložka;
  • Formulář na vzorek a sáček na vzorek.

Postup

Proberte s pacientem postup a vysvětlete mu, proč se vzorek odebírá a kdy se očekávají výsledky. Získejte platný informovaný souhlas a zdokumentujte jej v poznámkách pacienta (Nursing and Midwifery Council, 2015).

  1. Zajistěte soukromí a důstojnost, protože pacienti mohou proceduru považovat za trapnou.
  2. Umyjte si ruce vodou a mýdlem (zatím bez rizika zkřížené infekce) a sestavte vybavení.
  3. Nasadíte si nesterilní rukavice a zástěru, abyste snížili riziko zkřížené infekce.
  4. Před odběrem vzorku stolice požádejte pacienta o vymočení – zabráníte tak smíchání moči se stolicí a kontaminaci vzorku (PHE, 2014).
  5. Požádejte pacienta, aby se vyprázdnil do misky nebo přijímače.
  6. Je-li pacient inkontinentní, lze vzorek odebrat z ložního prádla, ale je třeba zabránit kontaminaci močí (Dougherty a Lister, 2015).
  7. Pomocí integrální lžičky v odběrové nádobce odeberte tolik stolice, abyste naplnili přibližně čtvrtinu odběrové nádobky (DH 2012)
  8. (obr. 2a). Trus by měl být tekutý nebo polotekutý a měl by zaujmout tvar nádobky (PHE, 2014) (Obr. 2b)
  9. Pokud jsou patrné segmenty tasemnice, zašlete je do laboratoře. Segmenty tasemnice mohou mít velikost od zrnka rýže až po stužku (Brekle, 2014).
  10. Zabezpečte horní část nádoby – zabráníte tak úniku.
  11. Sundejte rukavice a zástěru a zlikvidujte je.
  12. Umyjte si ruce vodou a mýdlem, abyste snížili riziko zkřížené infekce. Alkoholové čisticí prostředky na ruce jsou proti C difficile neúčinné a neměly by se používat při manipulaci s potenciálně infikovanou stolicí (DH, 2012) (Obr. 2c).
  13. V rámci ošetřovatelského hodnocení vyšetřete vzorek a zaznamenejte barvu, konzistenci a zápach stolice.
  14. Označte vzorek a vyplňte mikrobiologický formulář včetně všech faktorů, jako je nedávná léčba antibiotiky, cestování do zahraničí a podezření na otravu potravinami – to pomůže při přesném laboratorním vyšetření.
  15. Vložte vzorek do sáčku na vzorky.
  16. Odešlete vzorek do laboratoře co nejdříve. Infekční patogeny, jako jsou druhy shigella a entamoeba, přežívají mimo tělo pouze krátkou dobu (Brekle, 2014; PHE, 2014). V případě podezření na tyto infekce je důležité zjistit další informace o přepravě a skladování podle místních zásad. Pokud dojde ke zpoždění při transportu, vzorky mohou být uchovávány v chladu, ale měly by být zpracovány do 12 hodin (PHE, 2014).
  17. Dokumentujte postup v poznámkách pacienta.

Odpovědnost odborníka
Tento postup by měl být prováděn pouze po schváleném školení, praxi pod dohledem a posouzení kompetencí a měl by být prováděn v souladu s místními zásadami a protokoly.

Brekle B (2014) Odběr vzorků – mikrobiologie a virologie.
Department of Health (2012) Clostridium Difficile Updated Guidance on the Diagnosis and Reporting.
Dougherty L, Lister S (2015) The Royal Marsden Hospital Manual of Clinical Nursing Procedures. Oxford: Blackwell.
Krishna R et al (2013) The nose knows not: poor predictive value of stool sample odor for detection of Clostridium difficile. Clinical Infectious Diseases; 56: 4, 615-616.
Higgins D (2008) Odběr vzorku 1: získání vzorku moči ve středním proudu. Nursing Times; 104: 17, 26-27.
Lewis SJ, Heaton KW (1997) Stool form scale as a useful guide to intestinal transit time. Scandinavian Journal of Gastroenterology; 32: 920-924.
Nursing and Midwifery Council (2015) The Code. Professional Standards of Practice and Behaviour for Nurses and Midwives.
Public Health England (2014) UK Standards for Microbiology Investigations Investigation of Faecal Specimens for Enteric Pathogens.
Shepherd E (2017) Specimen collection 1: general principles and procedure for obtaining a midstream urine specimen. Nursing Times; 113: 7, 45-47.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.