Více než 4000 lidí by nakonec mohlo zemřít na následky ozáření z havárie černobylské jaderné elektrárny v roce 1986, ale dlouhodobé zdravotní následky jsou menší, než se původně obávalo.
Zpráva, kterou tento týden zveřejnil mezinárodní tým vědců, nazvaná Chernobyl’s Legacy: Health, Environmental, and Socioeconomic Impacts (Dědictví Černobylu: zdravotní, environmentální a socioekonomické dopady), uvádí, že méně než 50 úmrtí lze zatím přímo přičíst radiaci z této havárie. Téměř všichni z nich byli záchranáři, kteří byli vystaveni vysoké úrovni radiace. Zpráva předpovídá dalších 3940 úmrtí na rakovinu a leukémii způsobenou radiací u 200 000 záchranářů, kteří byli v oblasti v letech 1986-7, 116 000 evakuovaných osob a 270 000 obyvatel nejvíce kontaminovaných oblastí, a to na základě odhadů dávek záření, které obdrželi. To je mnohem méně než dřívější spekulace, že vystavení radiaci může mít za následek desítky tisíc úmrtí.
Cifry analyzované ve zprávě ukazují, že asi 4000 případů rakoviny štítné žlázy, především u lidí, kteří byli v době katastrofy dětmi a mladistvými, bylo důsledkem kontaminace. Na rakovinu štítné žlázy zemřelo nejméně devět dětí, ale míra přežití lidí, u nichž se tento typ rakoviny vyvinul, byla na základě běloruských statistik téměř 99 %.
Zpráva nezjistila žádné důkazy ani pravděpodobnost snížení plodnosti mezi postiženým obyvatelstvem a žádný nárůst vrozených vad, které by bylo možné přičíst ozáření. Autoři to přičítají skutečnosti, že většina záchranářů a lidí žijících v kontaminovaných oblastech obdržela relativně nízké celotělové dávky záření, srovnatelné s úrovní přírodního pozadí. Také proto, že dávky byly tak nízké, nebyl prokázán žádný vliv na počet mrtvě narozených dětí, nepříznivé výsledky těhotenství, porodní komplikace nebo celkový zdravotní stav dětí. V kontaminovaných i nekontaminovaných oblastech Běloruska byl zaznamenán mírný, ale trvalý nárůst hlášených vrozených vad, ale předpokládá se, že to bylo způsobeno zlepšením hlášení, nikoliv radiací.
Burton Bennett předsedá Černobylskému fóru, skupině, která zprávu vypracovala a kterou tvoří zástupci agentur OSN (včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Světové zdravotnické organizace) a vlád Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Řekl: „Jednalo se o velmi vážnou havárii se závažnými zdravotními následky, zejména pro tisíce pracovníků, kteří byli ozářeni v prvních dnech a kteří obdrželi velmi vysoké dávky záření, a pro další tisíce lidí, kteří onemocněli rakovinou štítné žlázy. Zkrátka a dobře jsme však nezjistili hluboké negativní zdravotní dopady na ostatní obyvatelstvo v okolních oblastech, ani jsme nezjistili rozsáhlou kontaminaci, která by až na několik výjimečných, omezených oblastí nadále představovala zásadní hrozbu pro lidské zdraví.“
Zpráva považuje za největší problém veřejného zdraví dopad Černobylu na duševní zdraví. Lidé žijící v postižených oblastech měli tendenci negativně hodnotit své zdraví, domnívali se, že mají zkrácenou délku života, a měli tendenci být málo iniciativní a závislí na pomoci státu. Přetrvávající mýty a mylné představy o hrozbě radiace vedly k „ochromujícímu fatalismu“ mezi obyvateli, varovala zpráva a poznamenala, že „chudoba, nemoci způsobené životním stylem, které nyní řádí v bývalém Sovětském svazu, a problémy s duševním zdravím představují pro místní komunity mnohem větší hrozbu než ozáření.“
Členové Černobylského fóra se tento týden sejdou, aby zvážili závěry zprávy a doporučení, která zahrnují zaměření úsilí o pomoc na vysoce kontaminované oblasti a přepracování vládních programů tak, aby pomohly těm, kteří ji skutečně potřebují. Zpráva rovněž doporučuje pokračovat v pečlivém sledování pracovníků, kteří se zotavili z akutního radiačního syndromu, a dalších vysoce ozářených pracovníků záchranných složek a zaměřit se na screening dětí vystavených radiojodu na rakovinu štítné žlázy a vysoce ozářených pracovníků úklidových prací na rakovinu, která se netýká štítné žlázy. Kromě toho vyzvala k dlouhodobému monitorování radionuklidů cesia a stroncia za účelem posouzení ozáření lidí a kontaminace potravin a k analýze dopadů opatření na snížení radiace. Panel odborníků rovněž uvedl, že by měla být veřejnost lépe informována o všech aspektech katastrofy, včetně přetrvávání radioaktivní kontaminace v některých potravinách a o metodách přípravy potravin, které snižují příjem radionuklidů.
Zpráva je k dispozici na adrese www.iaea.org/NewsCenter/Focus/Chernobyl/pdfs/05-28601_Chernobyl.pdf
.