Cíl: Zhodnotit úlohu biologických látek jako antipsoriatické léčby.
Souhrn: Mírnou psoriázu lze obecně zvládnout pomocí lokální terapie. Středně těžká až těžká psoriáza je tradičně léčena systémovou terapií, jako je cyklosporin, metotrexát, retinoidy a fototerapie (ultrafialové záření B, psoralen plus ultrafialové záření A). Léčba středně těžké až těžké psoriázy často nesplňuje očekávání pacientů a lékařů kvůli významným vedlejším účinkům (např. orgánová toxicita, rakovina kůže), nedostatečné trvalé účinnosti a nepohodlnému schématu podávání (např. denní dávkování, několikanásobné týdenní expozice). Rozpoznání psoriázy jako onemocnění zprostředkovaného T-buňkami vedlo k vývoji biologických látek, které cíleněji zasahují klíčové kroky patologického procesu. Byl proveden přehled literatury s cílem identifikovat randomizované kontrolované studie, které byly publikovány o účinnosti, bezpečnosti a účincích na kvalitu života schválených i zkoumaných biologických přípravků pro léčbu psoriázy. První 2 biologické přípravky pro léčbu středně těžké až těžké chronické plakové psoriázy byly schváleny americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 2003, alefacept v lednu a efalizumab v říjnu. Oba přípravky prokázaly v klinických studiích příznivý bezpečnostní profil a významný přínos pro kvalitu života pacientů. Srovnávací studie chybí, ale v placebem kontrolovaných studiích se zdá, že na každý z těchto 2 léků reaguje podobné procento pacientů. Výhodou alefaceptu je, že v klinických studiích byla prokázána jeho trvalá účinnost po ukončení léčby (přibližně 7 měsíců). Efalizumab má relativně rychlý nástup antipsoriatického účinku, ale k udržení kontroly symptomů je třeba jej podávat nepřetržitě jednou týdně. Etanercept (schválený FDA pro léčbu středně těžké až těžké plakové psoriázy v květnu 2004) a infliximab (neschválený FDA pro léčbu psoriázy) se v randomizovaných kontrolovaných studiích rovněž ukázaly jako slibné, i když o těchto látkách je k dispozici méně údajů. Kazuistiky a pilotní studie naznačují, že i další zkoumaná biologika se mohou ukázat jako užitečná pro léčbu psoriázy. Jsou diskutovány skupiny pacientů, které mohou mít z biologické léčby zvláštní prospěch.
Závěr: Zdá se, že biologické přípravky představují bezpečnou a účinnou alternativu ke konvenční systémové léčbě a fototerapii při léčbě středně těžké až těžké chronické plakové psoriázy. Biologická léčiva se zdají být bezpečnější než tradiční terapie, i když údaje o dlouhodobé bezpečnosti je třeba ještě zjistit.