Pregabalin (Lyrica) nepřináší žádnou úlevu od bolesti nohou spojené s akutním nebo chronickým ischiasem a v randomizované kontrolované studii byl spojen s větším počtem nežádoucích účinků, zjistili vědci.
Po dobu 8 týdnů nebyly zjištěny žádné rozdíly ve skóre intenzity bolesti nohou bez ohledu na to, zda pacienti užívali lék nebo placebo (průměrné neupravené skóre 3,7 oproti 3,1), uvedla doktorka Christine Lin z George Institute for Global Health v Austrálii a její kolegové v časopise New England Journal of Medicine.
Ve skupině s pregabalinem bylo také významně více nežádoucích příhod (227 oproti 124, P=0,002).
„Nedostatek léčebného účinku pregabalinu u těchto pacientů s ischiasem může odrážet rozdíly v patofyziologických vlastnostech mezi jinými typy neuropatické bolesti a ischiasem a naznačuje, že doporučení z pokynů týkajících se neuropatické bolesti se nemusí vztahovat na ischias,“ napsali vědci.
Sciatika je charakterizována vyzařující bolestí v noze, která je někdy doprovázena bolestí zad, ztrátou citlivosti nebo slabostí. Pro léčbu tohoto onemocnění existuje jen málo klinických doporučení a důkazy o účinné léčbě jsou omezené.
Pregabalin je schválen k léčbě některých typů neuropatické bolesti – včetně postherpetické neuralgie a diabetické periferní neuropatie – a proto se předpokládalo, že by mohl být potenciálně účinný u ischiasu, vysvětlili vědci.
Pro ověření této hypotézy provedli randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii, v níž bylo 209 pacientů s ischiasem ze 47 pracovišť randomizováno na placebo nebo pregabalin v dávce 150 mg denně upravené na maximální dávku 600 mg/den. Většina pacientů trpěla ischiasem méně než 3 měsíce. (Dva pacienti ve skupině s pregabalinem byli následně označeni za nevhodné a byli z analýzy vyloučeni.)
Primárním výsledkem bylo skóre intenzity bolesti nohou (pomocí 10bodové stupnice, přičemž 10 je nejhorší bolest) po dobu 8 týdnů, s dodatečným hodnocením po 1 roce. Sekundární výsledky zahrnovaly rozsah postižení, intenzitu bolesti zad a kvalitu života.
Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi skupinami ani po 8 týdnech, ani po 1 roce, pokud jde o některý ze sekundárních výsledků: rozsah postižení, intenzitu bolesti zad, globální vnímaný účinek a fyzickou a duševní kvalitu života.
Závratě byly nejčastějším nežádoucím účinkem v obou skupinách, ale byly častější ve skupině s pregabalinem. Ačkoli celkový výskyt nežádoucích účinků byl v této skupině významně vyšší, závažných nežádoucích účinků bylo početně, nikoli však významně, více ve skupině s placebem (dva oproti šesti).
Lin a jeho kolegové uvedli, že jejich výsledky jsou podobné výsledkům předchozích studií pregabalinu a gabapentinu u chronické bolesti zad nebo ischiasu, bez přínosu oproti placebu: „Naše studie rozšiřuje toto zjištění o pacienty, kteří měli akutní ischias.“
Post-hoc analýza ukázala, že délka trvání bolesti nohou nemodifikovala účinek pregabalinu u pacientů s ischiasem.
Výzkumníci dodali, že vzhledem k tomu, že studie neměla sílu odhalit riziko sebevraždy, což je známá komplikace těchto léků, „je důležité, aby lékaři byli i nadále obezřetní, pokud jde o předepisování pregabalinu pacientům, kteří jsou náchylní k sebepoškozování.“
Zveřejnění
Studie byla podpořena grantem Australské národní rady pro zdraví a lékařský výzkum.
Někteří spoluautoři zveřejnili finanční vztahy se společnostmi Pfizer, GlaxoSmithKline a Reckitt Benckiser.
Primární zdroj
New England Journal of Medicine
Odkaz na zdroj: Mathieson S, et al „Trial of pregabalin for acute and chronic sciatica“ N Engl J Med 2017;376:1111-1120.