Při potápění naplníme plíce vzduchem a pak zadržíme dech. Naproti tomu tuleni před ponořením plíce vyprázdní. Pokud se někdy náhodou ocitnete v blízkosti jedince, který se chystá potopit, možná uslyšíte chrčivé vypuzování dechu z jeho nozder.
Vydechování se může zdát neintuitivní, ale tuleni kontrolují hladinu kyslíku pod vodou mnohem účinněji než my, což jim umožňuje zůstat pod vodou úžasně dlouho a potápět se do neuvěřitelných hloubek.
Většina kyslíku potřebného k udržení tuleně při ponoru je rozpuštěna v jeho krvi, což znamená, že se při sestupu může vyhnout tahání plných plic vzduchu. Tuleň má méně a větší červené krvinky než suchozemští savci s vyšší koncentrací hemoglobinu, který uchovává kyslík.
Tuleňova krev obsahuje také vysoké množství sloučeniny zvané myoglobin, která zvířatům pomáhá snášet hromadění oxidu uhličitého při sestupu.
Tuleň má v rukávu ještě jeden dýchací trik. Všechny svaly savců pracují aerobně (když jsou okysličené). Svaly tuleňů však nadále pracují – alespoň po určitou dobu – se sníženým obsahem kyslíku, což dále prodlužuje dobu ponoru.
Máte nějakou otázku týkající se divoké přírody, na kterou byste chtěli znát odpověď? Pošlete svůj dotaz e-mailem na adresu [email protected] nebo poštou na adresu Q&A, BBC Wildlife Magazine, Immediate Media Company, Eagle House, Bristol, BS1 4ST.
.