Když jsme mladí, naši rodiče nemohou udělat nic špatného. Jsou celým naším světem a my žijeme jen proto, abychom se jim zavděčili. Jak stárneme, tento vztah se přirozeně mění a mění se i role, kterou naši rodiče v našem životě zaujímají. Ve většině případů je to zdravé. V některých případech se však vztah nejenže nemění, ale stává se postupně stále nezdravějším. Rodiče se nedokážou dospělých dětí vzdát. Aby toho dosáhli, mohou se neustále chovat jako oběti, blokovat dceru nebo zetě, obviňovat své děti z věcí, které se jim v životě nedaří, nebo klást podmínky na lásku, kterou dávají. Pokud vám některá z těchto situací připadá příbuzná, pak jste se možná stali obětí citové manipulace.
Emocionální manipulace ze strany rodičů může mít pro děti zničující následky, které vedou k nízkému sebevědomí, hněvu, zášti a studu. Ironií je, že stud a pocit viny jsou podle odborníků primární taktikou emočně manipulujících rodičů. Ve velké míře se opírají o pocit viny jako prostředek, jak dosáhnout svého, a naznačují, že pokud se jejich syn nebo dcera (nebo zeť či snacha) nepodřizuje, musí to být známka toho, že jim na tom nezáleží.
„V mnoha případech se osoba, na kterou je citová manipulace zaměřena, bude cítit znevážená, rozzlobená nebo podrážděná,“ říká Dr. Carla Marie Manlyová, klinická psycholožka ze Santa Rosy v Kalifornii. „Když se tyto pocity objeví u vyrovnané osoby, je to často dobrý ukazatel toho, že došlo k emoční manipulaci.“
Dr. Toni Falconeová, licencovaná psycholožka ve Fort Lauderdale na Floridě, dodává, že pro plné pochopení manipulativních rodičů je klíčové rozlišovat mezi „manipulací“ a „přesvědčováním“. Manipulace je podle Falconeové touha po uspokojení vlastních potřeb za každou cenu bez ohledu na důsledky a dopad na ostatní. Přesvědčování je naproti tomu spíše touha po tom, aby druhá osoba chtěla požadavku vyhovět. „Některé taktiky používané při manipulaci nebo přesvědčování mohou být podobné,“ říká, „ale záměr, intenzita a vytrvalost použité v interakci nám mohou pomoci zjistit, která z nich je ve hře.“
Co tedy mohou dělat dospělé děti, které se potýkají s emočně manipulativními rodiči nebo tchyní? Zde je několik návrhů od doktora Falconeho.
Zjistěte záměr
Když nás frustruje rodič nebo tchán, může být velmi snadné předpokládat, že jakýkoli požadavek nebo dotaz pochází z emočně manipulativního místa. A může to tak být, ale je důležité projevit empatii, poodstoupit a zhodnotit celou situaci. Žádá vás tchyně o něco proto, že chce, aby bylo po jejím, nebo proto, že s vámi chce trávit čas? Snaží se vás váš otec podřídit své vůli, nebo je jen osamělý? „Určete to tak, že se podíváte na celý obraz, nejen na vyřčená slova nebo bezprostřední interakci,“ říká Falcone. „Jaké je pozadí vašeho vztahu? Jsou hranice běžně respektovány, nebo nerespektovány? Projevuje zájem o to, co se děje ve vašem životě, nebo je zcela zaměřen na sebe? Odpovědi na tyto otázky mohou pomoci vybudovat empatii vůči našim rodičům a tchánům a omezit nesprávné označování nebo nadužívání termínu manipulace.“
Stanovení hranic
Rodiče s problémy s manipulací rádi tlačí, dokud není po jejich. Drtí zranitelnost člověka tak dlouho, dokud ten nakonec neustoupí. Aby se to nestalo, stanovte si předem pevné hranice a držte se jich. Ujistěte se, že jste se s těmito hranicemi sami vyrovnali. Pokud máte pochybnosti o své schopnosti je dodržet, manipulativní rodič by toho mohl využít. „Pokud musíte odejít v devět večer, buďte si tím jisti a pochopte, proč musíte odejít,“ říká Falcone. „To vám pomůže pevně komunikovat a udržet hranici, když se případné pokusy o manipulaci zvýší.
Ptejte se
V případě rodičů, kteří rádi používají vinu a stud jako motivační nástroje pro své děti, je na místě malé ověření faktů. Pokud rodič vysloví nějaké tvrzení („Potřebuji, abys přišel a pomohl mi, a pokud mě máš rád, uděláš to.“), ptejte se. K čemu potřebují, abyste přišli? Je to něco, co může počkat? Jaké jsou okolnosti? Nebojte se klást otázky a být trochu skeptičtí. Když si nezapomenete dvakrát ověřit fakta, rychle zjistíte, zda váš rodinný příslušník nevynechal nebo nezfalšoval informace, které vám sdělil,“ říká Falcone. „Znalost faktů vám umožní učinit rozhodnutí na základě reality a vzdělání a umožní vám zůstat pod kontrolou.“
Poslouchejte své tělo
Emocionální manipulace může člověka vyčerpávat a zatěžovat, zejména po letech, kdy se s ní setkává. I když si to neuvědomujete, chování rodiče a s ním spojený stres se na vás může podepsat. Při jednání s obtížným rodičem si všímejte, jak reaguje vaše tělo. Může vám vysílat důležité signály. „Pokud si všimnete, že se po interakci s tímto příbuzným cítíte vyčerpaní, skleslí, začnete o sobě pochybovat nebo se cítíte špatně,“ říká Falconeová, „může se ve vztahu vyskytovat něco nezdravého, toxického nebo manipulativního“.
Vyhledejte pomoc
Mít někoho z rodiny, kdo vám kryje záda, může mít velký význam, když se snažíte vyrovnat s požadavky rodičů nebo tchána. Ať už je to manžel nebo manželka, sourozenec nebo důvěryhodný důvěrník, je důležité mít někoho, na koho se můžete obrátit, když jde do tuhého, a kdo vás může hnát k odpovědnosti a ujistit se, že chráníte sebe a své hranice.
„Mít jednoho člověka jako partnera pro zodpovědnost je užitečné,“ říká Falcone, „ale buďte opatrní, abyste nastavení hranic nezměnili v bití nebo ostrakizaci druhého příbuzného.“
Přiložte pero k papíru
Když se člověk ocitne uprostřed emočně manipulativní situace, jeho pocity se mohou zamotat a je téměř nemožné je zpracovat. Až budete mít chvilku, vezměte si deník a zapište si vše, co cítíte. Pište o tom, co jste pozorovali, jak jste se cítili a jaký celkový dopad mělo chování této osoby. Falcone říká, že je důležité využít toto psaní jako příležitost ke kladení těžkých otázek a získání náhledu, který, doufejme, může otevřít dveře k produktivnějším diskusím. „Jaký dopad má člen rodiny, který pokračuje v tomto vzorci chování, na váš vztah?“, říká Falcone. „Zvažte pozdější autentický rozhovor s členem rodiny.“
.