Vědci a ochránci přírody varovali, že řeka, která protéká kolem černobylského jaderného reaktoru, se bagruje, aby se vytvořila vnitrozemská lodní trasa, což může vést ke znovuobjevení radioaktivního kalu z katastrofy v roce 1986, který by mohl kontaminovat pitnou vodu pro 8 milionů lidí na Ukrajině.
Bagrování Pripjati začalo v červenci a je součástí mezinárodního projektu na vytvoření 2 000 km (1 240 mil) dlouhé vodní cesty E40 spojující Baltské a Černé moře a procházející Polskem, Běloruskem a Ukrajinou. Podle koalice Zachraňme Polesí byla řeka – která se hadovitě klikatí v okruhu 2,5 km od reaktoru zodpovědného za nejhorší jadernou katastrofu na světě – již vybagrována nejméně na sedmi různých místech, z nichž pět se nachází v okruhu 10 km od reaktoru.
To je v rozporu s doporučením Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že by černobylská ochranná zóna měla zůstat nenarušená kvůli dlouhodobému zamoření z výbuchu ze sovětské éry. Výběrové řízení na vytěžení 100 000 metrů krychlových sedimentů vyhrála ukrajinská bagrovací společnost Sobi a práce začaly letos v červenci, uvádí se v příspěvku na facebookové stránce společnosti. V příspěvku se uvádí, že vodní cesta je důležitá pro zlepšení říční dopravy a obchodu se sousedními zeměmi, konkrétně s Běloruskem.
Ukrajinská vláda zadala bagrovací práce za přibližně 12 milionů ukrajinských hřiven (320 000 liber). Studii proveditelnosti sice zadalo konsorcium ministerstev, firem a EU, ale řada nevládních organizací, včetně organizací Save Polesia, WWF a BirdLife, varovala, že vláda porušuje zákon, protože neprovedla posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), které je podle ukrajinských předpisů povinné. Tvrdí, že studie proveditelnosti E40, kterou v roce 2015 vypracoval Námořní institut v Gdaňsku, se řádně nezabývala důsledky radioaktivní kontaminace způsobené bagrováním uvnitř vyloučené zóny, která se nachází 100 km proti proudu řeky od Kyjeva. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury, které projekt E40 vede, neodpovědělo na žádost deníku Guardian o komentář v souvislosti s EIA.
Francouzská nevládní organizace Association pour le Contrôle de la Radioactivité dans l’Ouest (Acro) na základě výzkumu zadaného Frankfurtskou zoologickou společností varovala: MAAE doporučuje ponechat kontaminované sedimenty v Kyjevské nádrži na místě, aby nedošlo k ozáření obyvatelstva níže po proudu řeky … „Výstavba E40 bude mít radiologický dopad na pracovníky stavby a obyvatelstvo závislé na řekách. V této souvislosti není výstavba E40 proveditelná.“
Vedoucí výzkumný pracovník Dr. David Boilley, jaderný fyzik a předseda společnosti Acro, řekl deníku Guardian: „To, že chtějí postavit přehradu a nechat jezdit lodě těsně u dna černobylského reaktoru – to je pro mě neuvěřitelné. Je to nejvíce kontaminovaná část uzavřené zóny.“
Dmitrij Nadejev, manažer společnosti Sobi, řekl Guardianu, že společnost provedla na zakázku výzkum radiace a odebrala vzorky půdy. „Bezpečnost našich pracovníků je nejvyšší prioritou,“ řekl. „Analýza ukázala, že práce lze provádět bezpečně, ale všichni pracovníci byli vybaveni osobními ochrannými prostředky (OOP) a dozimetry. Během prací vědci denně odebírali vzorky vody po proudu od bagru.“
Nadejev odmítl poskytnout deníku Guardian radiační studii nebo ukázat důkazy, že pracovníci používali osobní ochranné prostředky. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury na žádost o komentář neodpovědělo.
Sovětští vědci dlouho tvrdili, že není třeba zkoumat dopady dlouhodobé radiace na obyvatelstvo, a oficiální počet obětí černobylské havárie z roku 1986 je pouhých 54 osob. Podle některých odhadů však přetrvávající kontaminace po výbuchu může znamenat, že každý pátý obyvatel Běloruska stále žije na kontaminované půdě. „Uzavřená zóna by měla být uzavřenou zónou po celá staletí – to znamená, že v ní nebudou žít žádní lidé a na řece se nebude vyvíjet žádná činnost,“ řekl Boilley.
E40 by se táhla z polského Gdaňsku přes jižní Bělorusko do ukrajinského Chersonu. Byla by to nejdelší evropská vodní cesta, 25krát delší než Panamský průplav. Výstavbu prosazují vládní ministerstva a koalice organizací. Malé lodě jím mohou proplouvat již nyní, ale bude prohlouben a rozšířen tak, aby jím mohly proplouvat lodě dlouhé až 80 m.
V Polsku se v současné době zpracovává druhá studie proveditelnosti, která má rozhodnout, jaká trasa je nejlepší, a jejíž výsledky se očekávají v příštích několika měsících. Zdá se, že vláda pokračuje v plánech na výstavbu přehrady Siarzewo, jedné z 13 až 15 přehrad, které by měly být postaveny na řece Visle. Náklady na výstavbu E40 budou pravděpodobně vyšší než 13 miliard eur (11,7 miliardy Kč) – většina z nich bude vynaložena v Polsku.
Ochránci přírody se také obávají ztráty biologické rozmanitosti. Vodní cesta by protínala oblast zvanou Polesí, která je o dvě třetiny větší než Spojené království a je často označována za evropskou Amazonii kvůli neuvěřitelné rozmanitosti divoké přírody, včetně 1,5 milionu stěhovavých ptáků a také zubrů, vlků, rysů a medvědů. Výstavba silnice E40 by se dotkla šedesáti mezinárodně významných lokalit volně žijících živočichů na její trase.
Další zpravodajství o věku vymírání najdete zde, a sledujte reportéry pro biodiverzitu Phoebe Westonovou a Patricka Greenfielda na Twitteru, kde najdete všechny nejnovější zprávy a články
{{horníLvice}}
{{{spodníLvice}}
{{topRight}}
{{bottomRight}}
{{/goalExceededMarkerPercentage}}
{{/ticker}}
{{heading}}
{{#paragraphs}}
{{.}}
{{/paragraphs}}{{highlightedText}}
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterestu
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.