Je vůbec v pořádku, když běloši nosí copánky?

V červenci 2015 zveřejnila Kylie Jenner na Instagramu zrcadlovou selfie, na které má volné šedé tepláky, rolák bez rukávů a vlasy spletené do úhledných řad, tzv. cornrows.

„Probudila jsem se jako diss,“ napsala do popisku, čímž nevědomky vyvolala nejbouřlivější debatu kolem vlasů roku: někteří lidé trvali na tom, že účes pocházející z černošské kultury nosí jako doplněk, zatímco jiní si mysleli, že je to jako každý jiný cop.

Po Jenner je nosila i její sestra Kendall Jenner a její nevlastní sestry Kim Kardashian West a Khloé Kardashian. Nechyběl ani Justin Bieber, Hailey Baldwin a Miley Cyrus. Brzy se lidé chovali, jako by copy byly nějakým novým, vzrušujícím trendem, a vyměnili termín za „boxerské copy“ nebo dokonce „KKW Signature Braids“ v případě Kardashian West. Pak se objevilo video, které zveřejnil Cosmopolitan, na němž si žena zaplétá vlasy do malých rovných copánků. „Takový cop jste ještě NIKDY neviděli,“ volalo se ve videu.

Ačkoli spousta nečernošských celebrit měla copánky už dávno předtím (viz: Justin Timberlake, Jared Leto a Christina Aguilera), tentokrát to bylo jiné. Tentokrát se mohl vyjádřit i internet.

Rozšíření a přivlastnění cornrows mělo jistě své kritiky, jako například Amandlu Stenberg, která trvala na tom, že běloši nemají právo brát je za své, aniž by ctili kořeny tohoto stylu v černošské historii.

„Když si přivlastňujete černošské rysy a kulturu, ale nedokážete využít svého mocenského postavení, abyste pomohli černým Američanům tím, že namísto policejní brutality nebo rasismu zaměříte pozornost na své paruky,“ napsala Stenbergová v komentáři na Instagramu. Později zveřejnila video s názvem „Don’t Cash Crop On My Cornrows“, které má v současné době více než 2 miliony zhlédnutí.

Ale i přesto, s těmito veřejnými spory a myšlenkovými pochody kolem copánků, je ženy jako Jenner a Kardashian West nadále nosí. Ve skutečnosti Kardashian West ve čtvrtek na Snapchatu zveřejnila video, na kterém je má na sobě.

Takže všechno tohle tam a zpět vyvolává zásadní otázku: „Je vůbec v pořádku, aby člověk, který není černoch, nosil kukuřičné šátky?“

Je to složitá otázka, protože má mnoho vrstev. Je jejich nošení někdy v pořádku? Zhorší se to, když se je snažíte přejmenovat na něco jiného? Abychom na tyto otázky odpověděli, hovořil Mic s černoškami o tom, proč je, nebo proč není v pořádku, aby lidé, kteří nejsou černí, nosili cornrows, a jaký je zde skutečný problém.

Ačkoli Jennerová i Kardashian Westová předchozí názory na to ignorovaly, budiž to poučením pro každého, kdo jen uvažuje o tom, že by si takto zaplétal vlasy, aniž by dal za pravdu.

Řekli byste, že nošení copánků je technicky vzato kulturní apropriace?“

Ačkoli internet jistě dospěl ke shodě ohledně nošení copánků bělochy, ženy, s nimiž jsme mluvili, vyjádřily mnohem složitější argument. Vzhledem k tomu, jak se naše kultury začaly prolínat, je na internetu a ve městech obtížnější označit bělocha, který nosí typicky černošský styl, za kulturně apropriační. S přihlédnutím ke všem faktorům je někdy těžké rozhodnout.

„Je to kulturní přivlastnění, ale myslím, že otázka, ke které se dostávám, zní: „Je kulturní přivlastnění nejvyšší formou lichocení?“. Danielle Kwateng-Clarková, vedoucí redaktorka časopisu StyleBlazer, řekla v jednom rozhovoru. „Tolik lidí se plete. Kultury jsou si tak blízké, že se dostáváme do bodu, kdy se kulturní přivlastňování mění. Je to ? Ano. Je to obrovský problém ? Nevím. V tuto chvíli je to velký otazník.“

Pro redaktorku digitální módy časopisu Teen Vogue Jessicu Andrewsovou je naproti tomu nošení kukuřice běloškou naprostou kulturní apropriací, zejména pokud ji nosí osoba, která se otevřeně nevyjadřuje k věcem, jako je policejní brutalita a černošská historie.

„Když si nevážíte černošských životů, ale spěcháte kopírovat černošské účesy, je to problém,“ řekla Andrewsová. „Černošská kultura se stává stále populárnější – od našich účesů po naši hudbu -, ale mnozí nečinně přihlížejí, zatímco policie se nepřiměřeně zaměřuje na černošské muže a ženy a zabíjí je v alarmující míře. To je definice kulturního přivlastňování, ale také vymazávání. Černošské účesy jsou nyní považovány za „cool“. Černoši? Ne tak docela.“

Pro Genevieve Ascencio, viceprezidentku digitálního oddělení společnosti Factory PR, se tento styl na bělochovi skutečně přiklání ke kulturnímu přivlastnění, zejména kvůli tomu, kolik úsilí stojí bělocha dát si vlasy do drdolu. Je to spousta úsilí pro vzhled, který nakonec není jejich.

„Mám problém s tím, že každý jednotlivý případ je kulturní apropriace, ale je obtížnější udělat kukuřičné šňůry na bělochovi než na černochovi,“ řekl Ascencio. „Není to jednoduché, nezůstane to moc dlouho a musí se to trochu škádlit. Musíte docílit toho, aby vlasy nebyly tak klouzavé. Je to jako, čeho se snažíte dosáhnout?“

Pro všechny ženy, se kterými jsme mluvily, bylo nadávání na klan Kardashian/Jenner bezpředmětné.

„V případě Kardashianek, když teď nosí kukuřici, si osobně myslím, že je to spíš kulturní apropriace,“ řekla Rajni Jacques, kreativní ředitelka redakce. „Mám pocit, že to ubírá lidem, kteří to dělali vždycky. Takoví jsme jako lidé byli a je to součást naší kultury. Nemůžete jen tak vymazat to, co bylo. Je to zapomínání na to, z čeho to vzešlo. Pro mě, jako pro mladou holku, to byla prostě součást života, nebo když se mámě nechtělo dělat mi vlasy.“

Jaká je vaše první reakce, když vidíte bělocha, který nosí kukuřici?

U některých žen je první reakcí kladení otázek. Spoustu otázek.

„Jakože, jak vypadá, o co jí šlo?“

„Nevím. Ascencio řekl. „Obvykle se spustí, jestli to vypadá opravdu dobře, nebo je to opravdu zpackaná práce, kterou se snaží vydávat za kukuřičné šňůry.“

„S tím se postupem času setkávám stále častěji,“ řekla Kwateng-Clarková. „Samozřejmě jako člověk jsem to zpočátku vnímal niterně, bylo to jako ‚Kdo ti o tom řekl? Kdo to udělal? Kdo ti udělal vlasy, protože ve tvém okruhu lidí je více než pravděpodobné, že neznám nikoho, kdo by to udělal'“.

Po počáteční linii otázek však Kwateng-Clarková zdůraznila, že důvod, proč to cítí tak silně, souvisí s minulostí copu a africkou historií. Když vidí bělocha, který je nosí, potřebuje vědět, že chápe a uznává, jak a proč tento styl poprvé vznikl.

„Zvykla jsem si na to, ale stále mi to připadá neautentické. Připadá mi to neautentické, protože to není součástí jejich kultury,“ pokračuje Kwateng-Clark. „Má to kulturní kořeny v afroamerické komunitě. Říká se tomu cornrows, takže je to odvozeno od otroctví. Rychlý a snadno udržovatelný účes. Je to jako s jakýmkoli jiným druhem krásy, kdy se váže k určité skupině lidí.“

Podle Charlene Douganové, majitelky salonu Mint v New Yorku, se tomu raději směje. Není to ostatně poprvé, co se běloši rozhodli, že něco v černošské kultuře je cool.

„Když je vidím, připadá mi, že se příliš snaží nebo se snaží být jako my. Kučeravé vlasy jsou rozhodně naše,“ řekl Dougan. „Vtipné je, že když si Kardashianky začaly zaplétat vlasy, vypadalo to, jako by vymyslely něco nového. Ale je to tak, že jsme s tím začaly my.“

Takže… v čem je vlastně problém? Proč mají lidé tak silné pocity?

Zkrátka: Vymazat. To, že běloši nosí kukuřici a otevřeně nepřiznávají její minulost a zároveň se ji snaží rebrandovat nebo si ji přivlastnit, je problém kvůli tomu, co už černoši při nošení kukuřice zažili.

Jak řekl Jacques: „Vzpomínám si, jak jsem v posledním ročníku střední školy nosila cornrows. Vyrůstala jsem v opravdu bílé, židovské čtvrti a vzpomínám si, jak mi všichni říkali: „Proč sis to udělala s vlasy?“ Bylo to takové to: „To je divné.“ A já jsem si vzpomněla, že to bylo divné. Pak to udělal běloch a teď je to přijatelné. Uvolňuje to pojem ghetto. Už to není součástí vzhledu ghetta. Je to jako bambusové náušnice.“

Je to jeden z nejkřiklavějších příkladů, kdy běloši přijmou nějaký vzhled a vnímání tohoto vzhledu se okamžitě změní. Z „ghetta“ se stane roztomilé a elegantní a zábavné a moderní a fajn. Je tu také skutečnost, že černé ženy jsou na své vlasy a účesy velmi hrdé.

„Kdybych mohla shrnout zkušenost s černými vlasy, bylo by to, že boj je skutečný,“ řekla Ascencio. „Snažíte se orientovat ve světě jako Afroameričanka. Vyrůstáte v domnění, že vaše vlasy jsou vaší korunou a že jsou vaší korunou slávy“.

A teď se lidé chovají, jako by styl, který nosíte doslova od batolecího věku, byl zábavný a sexy trend.

„Když se někdo mimo tvou rasu snaží napodobit to, co jsi tak dlouho dělala pro úpravu svých vlasů, a nosí to kvůli stylu, je to jako: „Můžeme mít prostě něco a mít to připsané?““ Ascencio řekl. „Je to jako když jste malíř a vidíte výtisk, který jste udělali, který jste vytvořili, představte si, jaké to je, když něco nosíte celý život a pak vám to ve třiceti letech předloží a řeknou vám: ‚Tohle je nejnovější, nejlepší věc. Nastupte si.“

Ok, definitivně, je vůbec přijatelné nosit copánky, pokud jste běloška?“

Ačkoli je to asi nejdůležitější otázka v této diskusi, je také jednou z těch, na které je těžší odpovědět. Lidé, kterých jsme se na to ptali, byli rozhodně smíšení.

Jednalo se o lidi, kteří nepovažují za přijatelné, aby běloch nosil kukuřici, jako například Kwateng-Clark.

„Ne. Kdybych vypadala jako bílá modelka a kadeřnice by mi řekla, že si chci udělat cornrows, zpochybnila bych to,“ řekla Kwateng-Clark. „Teď se opravdu nacházíme ve velmi hustém rasovém klimatu. Je to jako byste se chtěli hlásit k určitým prvkům afroamerické estetiky, ale nechcete se hlásit k jiným věcem, kterými se zabýváme. Můžete cítit části nás, ale nakonec nejste černoška.“

A pak jsou tu lidé jako Jacques, kteří si myslí, že je v pořádku, jen když lidé, kteří nosí rohy, přiznají a otevřeně mluví o historii a důvodech, proč je nosí.

„Pro mě to, co jsem tam viděla, není nutně v pořádku, protože to nepřiznávají,“ řekla Jacques. „Ale kdyby to připisovali a říkali: ‚Miluju tenhle styl, protože pochází z tohoto místa,‘ tak by mi to nevadilo. Protože lidem se může líbit, co se jim líbí. Nemůžu říct, že jen proto, že jste bílí, nemůžete nosit kukuřičné šátky, ale chci, abyste znali historii a věděli, odkud to pochází.“

Bude někdy v pořádku, aby běloši nosili kukuřičné copánky?

Krátká odpověď:

„Tady by mi to nevadilo: Kdybych mohla přijít do profesionálního prostředí nebo do luxusního obchodu a měla bych na sobě kukuřici a bylo by se mnou zacházeno stejně jako s bílou ženou, kdyby měla na hlavě kukuřici, pak by se mi to polykalo snáze,“ řekla Ascencio. „Ale nemyslím si, že jsme označovány stejně. Myslím, že problém spočívá v reakci na rasy, které nosí stejný styl.“

Andrews má podobný názor. Až bude dosaženo rasové rovnosti a černoši nebudou terčem útoků kvůli tomu, jak nosí vlasy, pak možná budou moci běloši nosit kornouty. Ale jen možná.

„Když žijeme ve světě, který upírá černochům základní lidská práva, jako je právo na spravedlivý proces, když jsou neozbrojení černí občané zastřeleni policií s dětmi na zadním sedadle, myslím, že by se mělo méně mluvit o půjčování účesů a více o boji za rovnost a spravedlnost před zákonem pro všechny lidi,“ řekl Andrews.

.