Geneticky modifikované plodiny mají potenciál odstranit hlad a hladovění milionů lidí, zejména v rozvojových zemích, protože genetická modifikace může produkovat velké množství potravin, které jsou výživnější. Velká množství se produkují proto, že geneticky modifikované plodiny jsou odolnější vůči škůdcům a suchu. Obsahují také větší množství živin, jako jsou bílkoviny a vitaminy. Existují však obavy ohledně bezpečnosti geneticky modifikovaných plodin. Obavy spočívají v tom, že mohou obsahovat alergenní látky v důsledku zavedení nových genů do plodin. Další obavou je, že genetické inženýrství často zahrnuje použití genů rezistence vůči antibiotikům jako „selekčních markerů“, což by mohlo vést k produkci bakteriálních kmenů rezistentních vůči dostupným antibiotikům. Tím by vznikl vážný problém v oblasti veřejného zdraví. Geneticky modifikované plodiny by mohly obsahovat další toxické látky (například zvýšené množství těžkých kovů) a plodiny by nemusely být „v podstatě rovnocenné“ z hlediska genomu, proteomu a metabolomu ve srovnání s nemodifikovanými plodinami. Další obavou je, že geneticky modifikované plodiny mohou být méně výživné; mohou například obsahovat nižší množství fytoestrogenů, které chrání před srdečními chorobami a rakovinou. Z přehledu dostupné literatury vyplývá, že geneticky modifikované plodiny dostupné na trhu, které jsou určeny k lidské spotřebě, jsou obecně bezpečné; jejich konzumace není spojena se závažnými zdravotními problémy. Vzhledem k možnosti vystavení velké části lidské populace geneticky modifikovaným potravinám je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo zajištěno, že geneticky modifikované potraviny jsou pro lidskou spotřebu bezpečné.