„Ruský diktátor za druhé světové války. Nechvalně proslul svou brutalitou před válkou, během ní i po ní.“ Josif Stalin, vůdce Sovětského svazu během druhé světové války (Sověty nazývané Velká vlastenecká válka), se dostal k moci po smrti Vladimíra Iljiče Lenina v roce 1924. Byl to krutý a brutální tyran. V letech 1937-38 vyčistil armádu od mnoha nejlepších důstojníků. Čistka se týkala také inteligence. Tento čin ho připravil o mnoho schopných vůdců ve druhé světové válce. V roce 1939 Stalin a Adolf Hitler podepsali nacisticko-sovětskou smlouvu o neútočení, která rozdělila Polsko mezi Německo a Sovětský svaz a zároveň se zavázala k neútočení mezi signatáři. Když Němci v roce 1941 zahájili invazi do Sovětského svazu (operace Barbarossa), byl Josef Stalin zcela zaskočen a nervově se zhroutil. Nicméně se zotavil a dokázal zmobilizovat svou zemi ve snaze zastavit Němce. Němci postoupili až na samý okraj Moskvy, než je zastavila houževnatá ruská obrana. V roce 1942 vydal Stalin rozkaz č. 227, který zakazoval uvolnit postupujícím německým silám další území. Tento rozkaz, stejně jako čistky, stál Sověty velké množství mužů. Amerika, Británie a další země poskytly Sovětům pomoc v podobě tanků, letadel, lodí, potravin a dalšího válečného materiálu. Stalin se setkal s prezidentem Rooseveltem a Winstonem Churchillem, kterým nedůvěřoval, v Teheránu a na Jaltě a s prezidentem Harrym Trumanem a Clementem Attleem v Postdamu v roce 1945. Po skončení války v Evropě Stalin pokračoval v brutálních čistkách a zabíjel všechny, které považoval za své odpůrce, a to jak v Rusku, tak ve východní Evropě. Tím urychlil začátek studené války, která trvala až do 90. let 20. století. Stalin zemřel přirozenou smrtí v roce 1953.